čtvrtek 27. července 2017

Dnes jen krátce....




... od moře.



Zdravím vás moji milí z Omišské riviéry .

Po dvaceti letech trávím dovolenou mimo republiku a u moře.

Jsme nadšení. 
Děti neustále šnorchlují a potápí se, my si užíváme fyzického a psychického odpočinku - tedy rozumějte " válíme se celý den na pláži a večer vyrážíme za nočním životem" :-)

Dva večery po sobě jsme trávili v Omiši, je tam úžasné staré město, ale také báječná pláž a  přístav.
Ještě se chystáme na doporučení do Bašky Vody a do Splitu. 





I přes to, že se s manželem mažeme jak diví, spálili jsme se, ale děti drží. 
Za chvilku nám je seberou, že nejsou naše, protože jsou zcela černé... :-))



Cesta sem byla naprosto úděsná, jeli jsme 19 hodin, od konce Slovinska kolony až ke Splitu.
Místo v poledne jsme na místo dorazili až ve třičtvrtě na jedenáct v noci. 



Abychom se opět nedostali do dopravních komplikací, prodloužili jsme si pobyt o dvě noci a doufáme, že bude vše v pořádku a projedeme to pohodlně až do Čech.
Bedlivě sledujeme zprávy a na tento víkend jsou ještě nepříznivější než když jsme jeli sem.
Již jsme chytřejší a budeme to řešit tak, abychom se do takových problémů nedostali.
V určité fázi jsem byla Chorvatskem znechucená a řekla jsem si "už nikdy více!!!!!"
Pak se ale stačilo ráno probudit a podívat se z okna....
a dali jsme Chorvatsku druhou šanci.



Druhý den dopoledne jsme konečně vyrazili k moři.
 Od té doby jsme u moře téměř pořád. 

Děti jsou nadšené a to je pro mne odměna všech odměn.
Celý rok tvrdě pracovali a tak si zaslouží plnit sny a přání, třebaže jsou mořské :-)

Podrobnější článek napíši po návratu domů, protože jen fotky jsem do článku dostávala 4 hodiny.
Můžete sledovat instagram, který tu chodí dobře.

Krásné dny
s láskou přeje
Eva







pátek 7. července 2017

KONEČNĚ ...




                       ... prázdniny!!!!!!!!!



Myslím, že ani děti se netěší na prázdniny tak jako já. A to i přes to, že letošní jsou pro mě poprvé po 12 letech pracovní.
Ten roční školní koloběh je únavný a musím kolikrát děti obdivovat, jak vše krásně a s přehledem zvládají.
Letošní rok pro nás byl víc náročnější, než ty předchozí, protože syn se tři čtvrtě roku připravoval na přijímačky na školu a dcerka začala v září docházet do baletního souboru v Praze.
A já začala chodit do práce - tedy zaučovat se, takže to bylo taky náročné.

Zkrátka úderem 30. června ze mne mnohé opadlo už při tradičním obědě s přáteli. 
KONEČNĚ!!!! 
Konečně!!!!!!

Vysvědčení opět dopadlo nádherně, 
Áda opět samé jedničky (v životě neměl nic jiného) a Emminka dvě dvojky. Mohlo se slavit a hlavně MŮŽE SE PONOCOVAT!
To je taková letní tradice.

První prázdninový víkend jsme dodatečně oslavili manželovi narozeniny a svátek mého taťky. Předposlední týden jsem přestala mluvit a antibiotiky léčila zánět hlasivek. Do teď nemám hlas v pořádku. A hlasový klid? Jen když jsem sípala řešila jsem 15 telefonátů, důležité věci kolem školy a podobně. Nikdy mi nezvonil telefon jako v době, kdy jsem nevydala ani hlásku. 

Narozeniny jsme oslavili příjemným posezením s dortíkem, který jsem upekla podle Kačí (Smoothcooking) a povedl se tak, že jsem druhý den pekla další.





Naši se vrátili akorát z dovolené na Madeiře a tak nám vyprávěli a ukazovali fotky.  Musím říct, že ukazování fotek se mi vždy zdálo nudné, protože na člověka nedýchá ta atmosféra, ale tentokrát mě to bavilo a hlavně jsem se dozvěděla tolik zajímavých věcí.... Byla jsem nadšená.

I my se letos chystáme na dovolenou. První opravdickou dovolenou..... u moře.
Chystáme se do Chorvatska. 
Děti budou umoře poprvé a já (když pominu Belgii) po dvaceti letech. 
S manželem jsme na opravdické dovolené ještě nebyli, tak se těšíme.
Ovšem největším těšičem v naší rodině je Emmi. Ta se dokonce dle chorvatské konverzace učí fráze a doma je na nás používá. 
Ptala se, zda v Chorvatsku budeme mezi sebou mluvit česky nebo chorvatsky. Asi jsem jí trochu zklamala, když jsem jí řekla, že česky. 
Odcházela se tedy projet s Adámkem na kole a loučila se slovy "Bok!" což je chorvatsky "ahoj" 
Když jde spát líbá nás se slovy "Laku noč" (dobrou noc ) a odchází do peřin.
A tak se modlím, aby dovolená proběhla klidně a v pohodě.
Největší obavu mám z cesty...


Červencové svátky trávíme na severu u manželovi maminky. Je tu božsky a pokud hledáte místo na výlet, Lobendavu vám doporučuji. V okolí je mnoho zajímavých a krásných míst. Je to venkov takový jaký známe z dětských let a to je dnes vzácné.
Rozhodně musíte vyzkoušet místní hospůdku. Kuchyně je velice chutná!
Večer jsme grilovali a pozorovali přírodu kolem. Již mnoho let sem dochází srnka skoro až k domu, u potoka v křoví má i letos schovaná svá dvě srnčata, kdoví kolikátá generace tu s námi žije.


kdy večer strnad dozpíval svou písničku, začali z pod střechy verandy vylétávat netopýři. Děti to fascinovalo, netopýrci se pěkně seřadili a po skupinkách čtyř začali vylétávat. Než je vyhnal chlad do pelíšku, napočítali 52 netopýrů. Babička jich před pár dny napočítala 84, tak se jim asi ve střeše moc líbí.
Dětem jsem k pozorování opékala marshmellowny a byli naprosto spokojené :-)



Mezitím co včera jsme s dětmi hráli badminton a koupali se v bazénu, dnes prší a občasně vykukuje nesměle sluníčko. Včerejší louka, na které jsme s Emm trhali luční kytičky ( taková škoda, že klasické vesnické louky ustupují novým zástavbám a s nimi mizí i zvonky, chrpy, kopretiny a různé druhy trav .... ) dnes byla ráno splihlá deštěm, ale nyní je obloha polojasná a opět v ní zpívá strnad.
Uvidíme kam se dnešní počasí bude ubírat.



Do kytice jsme přidali i peříčka babiččin slepic.
Děda se v noci vrátil z ryb a ve vaně na zahradě plave kapr. 
Děti si ho hned běželi hladit. Zkoumali jak je hladká a naopak ploutve drsné....
Není to krásné?
Připomnělo mi to příhodu z předvánoční Prahy.
Jela jsem s Emmi na alergo a na Andělu prodávali kapry. Povídám, chceš se podívat do kádí? A ona, že jo, že je plavat v kádi ještě neviděla.
 Letos však stánky s kapry byli řešené opravdu jako stánek, pulty byli zastřešené a obehnané názvem rybářství. Museli se obejít, protože kádě měli za stánkem.
a v boku byli patrově na nasypaném ledu oddělené hlavy a vystavené k výběru... 
Dcera se zastavila a povídá "mami?Kádě zrušili? Podívej, chudinky..." 
Odstrčila jsem ji od pultu s hlavami a šoupla ke kádím, kde spokojeně sledovala kapří rej.
Doma jsem celou věc se smíchem vyprávěla manželovi, chci dceři ukázat kapry v kádích a místo toho jde kolem usekaných hlav....hmmm to se mi tedy povedlo...



Tak to jsou nejnovější zprávy z naší domácnosti :-)
Mějte krásné léto a užívejte volných dní plnými doušky, ať jde jen o pár dní dovolené nebo víkendy.

S láskou 
💗
Eva